{"id":706,"date":"2026-08-21T19:28:49","date_gmt":"2026-08-21T19:28:49","guid":{"rendered":"https:\/\/www.gasos.cz\/?page_id=706"},"modified":"2026-08-24T18:52:45","modified_gmt":"2026-08-24T18:52:45","slug":"historie","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.gasos.cz\/en\/historie\/","title":{"rendered":"HISTORIE \u0160KOLY"},"content":{"rendered":"
\n
\n
\n
\n
\n
\n
\n
\n
\n
\n
\n
\n
\n
\n
\n
\n
\n
\n
\n

HISTORIE \u0160KOLY<\/h1>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n
\n
\n
\n
\n
\n
\n
\n
\n
\n
\n

K nejstar\u0161\u00ed historii rokycansk\u00e9ho \u0161kolstv\u00ed<\/h3>\n

Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zpr\u00e1va o \u0161kole v Rokycanech poch\u00e1z\u00ed z r. 1570. V t\u00e9to \u0161kole z\u00edskal element\u00e1rn\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed i Jan
\nRokycana. Je v\u0161ak velmi pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee \u0161kola zde existovala podstatn\u011b d\u0159\u00edve, a to p\u0159i kl\u00e1\u0161te\u0159e augustini\u00e1n\u016f.<\/p>\n

Uveden\u00e1 \u0161kola, spravovan\u00e1 utrakvisty, existovala nep\u0159etr\u017eit\u011b a\u017e do B\u00edl\u00e9 hory. V roce 1622 p\u0159evzali dozor nad \u0161kolou jezuit\u00e9.<\/p>\n

V dal\u0161\u00edch desetilet\u00edch se ve v\u00fdvoji \u0161kolstv\u00ed projevoval vliv politick\u00fd a hospod\u00e1\u0159sk\u00fd. Velmi negativn\u011b p\u016fsobily n\u00e1sledky t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky, b\u011bhem n\u00ed\u017e, v roce 1639, vtrhli do m\u011bsta \u0160v\u00e9dov\u00e9, m\u011bsto zap\u00e1lili a pobo\u0159ili. M\u011bsto se z pro\u017eit\u00fdch hr\u016fz jen pomalu vzpamatov\u00e1valo. \u0160kolstv\u00ed v Rokycanech bylo ve 2. polovin\u011b 17. a v 18. stolet\u00ed v neut\u011b\u0161en\u00e9m stavu. Ten byl
\nzp\u016fsoben velmi n\u00edzk\u00fdm u\u010ditelsk\u00fdm platem, kter\u00fd zajist\u00e9 ovliv\u0148oval i n\u00edzkou odbornou zdatnost kantor\u016f, formuj\u00edc\u00edch se \u010dasto z vyslou\u017eil\u00fdch voj\u00edn\u016f.<\/p>\n

Vliv terezi\u00e1nsk\u00fdch reforem<\/h3>\n

Pozitivn\u011b se ve v\u00fdvoji \u0161kolstv\u00ed odrazily a\u017e terezi\u00e1nsk\u00e9 reformy. Znamenaly nejen povinnou \u0161koln\u00ed doch\u00e1zku, ale i vytvo\u0159en\u00ed ucelen\u00e9ho \u0161kolsk\u00e9ho syst\u00e9mu. Pro Rokycansko je v t\u00e9to souvislosti velmi v\u00fdznamn\u00e9, \u017ee prvn\u00ed tzv. norm\u00e1ln\u00ed \u0161kola (obdoba dne\u0161n\u00ed st\u0159edn\u00ed \u0161koly, (fungovala i jako p\u0159\u00edpravka pro u\u010ditele) vznikla r. 1775 ve Zbiroze. Byla z\u0159\u00edzena ve star\u00e9 kov\u00e1rn\u011b pod z\u00e1mkem a dotov\u00e1na z d\u016fchod\u016f c\u00edsa\u0159sk\u00e9ho panstv\u00ed. Lze ji pova\u017eovat opravdu za \u0161kolu vzorovou a experiment\u00e1ln\u00ed, nebo\u0165 pr\u00e1v\u011b do n\u00ed si p\u0159ich\u00e1zeli u\u010ditel\u00e9 z jin\u00fdch panstv\u00ed ov\u011b\u0159ovat u\u010debn\u00ed metody. Vyu\u010dovac\u00edm jazykem byla n\u011bm\u010dina. V Rokycanech byla nov\u00e1 \u0161koln\u00ed budova vystav\u011bna v roce 1788. Dnes v t\u00e9to budov\u011b s\u00eddl\u00ed Muzeum dr. B. Hor\u00e1ka.<\/p>\n

Na po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed se m\u011bsto hospod\u00e1\u0159sky vzpamatovalo, a to se projevilo na rozvoji \u0161kolstv\u00ed. Trivi\u00e1ln\u00ed \u0161kola byla roz\u0161\u00ed\u0159ena a v roce 1840 byla v Rokycanech zalo\u017eena tzv. hlavn\u00ed \u0161kola, kter\u00e1 poskytovala na tehdej\u0161\u00ed dobu vy\u0161\u0161\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed (obdoba jak\u00e9si p\u0159\u00edpravy pro \u0159emeslo nebo pro studium re\u00e1lky).<\/p>\n

V souvislosti s pokra\u010duj\u00edc\u00edm r\u016fstem pr\u016fmyslu v \u010cech\u00e1ch (jen na Rokycansku se rozv\u00edjela nap\u0159. t\u011b\u017eba uhl\u00ed na Radnicku, Miro\u0161ovsku, \u017eelez\u00e1rny v Rokycanech, apod.) byla nal\u00e9hav\u011b
\npoci\u0165ov\u00e1na pot\u0159eba vzd\u011blan\u011bj\u0161\u00edch odborn\u00edk\u016f. (V roce 1825 p\u0159ipadal jeden \u017e\u00e1k gymn\u00e1zia na 517 obyvatel). Pro rokycansk\u00e9 studenty existovala nejbli\u017e\u0161\u00ed mo\u017enost gymnazi\u00e1ln\u00edho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed v Plzni. Pot\u0159eba obdobn\u00e9ho typu vzd\u011bl\u00e1n\u00ed v Rokycanech v\u0161ak vzr\u016fstala.<\/p>\n

V roce 1850 byla rokycansk\u00e1 hlavn\u00ed \u0161kola roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e1 na ni\u017e\u0161\u00ed re\u00e1lnou \u0161kolu, kter\u00e1 se stala p\u0159edch\u016fdkyn\u00ed gymn\u00e1zia. Ni\u017e\u0161\u00ed re\u00e1lka p\u0159ipravovala \u017e\u00e1ky pro soukrom\u00e9 podnik\u00e1n\u00ed a p\u016fsoben\u00ed ve st\u00e1tn\u00edch slu\u017eb\u00e1ch a vedla p\u0159es ni i cesta ke studiu na re\u00e1lce a n\u00e1sledn\u011b i cesta ke studiu p\u0159\u00edrodn\u00edch a technick\u00fdch v\u011bd. Vyu\u010dovac\u00edm jazykem byla do roku 1860 n\u011bm\u010dina, 20. \u0159\u00edjna 1860 byla \u0161kola c\u00edsa\u0159sk\u00fdm diplomem prohl\u00e1\u0161ena za \u010deskou. Roku 1869 byla z hlavn\u00ed \u0161koly a ni\u017e\u0161\u00ed re\u00e1lky vytvo\u0159ena osmilet\u00e1 \u0161kola m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e1. Rostl i po\u010det obecn\u00fdch \u0161kol, k roku 1873 jich na Rokycansku existovalo t\u0159icet.<\/p>\n

Zalo\u017een\u00ed gymn\u00e1zia<\/h3>\n

N\u00e1vrh na z\u0159\u00edzen\u00ed gymn\u00e1zia byl p\u0159ednesen m\u011bstsk\u00e9 rad\u011b v \u010dervenci 1873. V tomto roce za\u017e\u00edvaj\u00ed Rokycany skute\u010dnou hospod\u00e1\u0159skou konjunkturu, kter\u00e9 vd\u011b\u010d\u00ed \u017delez\u00e1rn\u00e1m v Klabav\u011b. Ze \u017eelez\u00e1ren
\nm\u011blo m\u011bsto ve zm\u00edn\u011bn\u00e9m roce obrovsk\u00fd zisk (ani\u017e do podniku cokoliv investovalo). I ostatn\u00ed podnik\u00e1n\u00ed vyn\u00e1\u0161elo, a proto se m\u011bstsk\u00e1 rada zalo\u017een\u00ed gymn\u00e1zia nebr\u00e1nila. Z\u0159izovac\u00ed listina byla postupn\u011b schv\u00e1lena p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdmi institucemi.<\/p>\n

Dne 8. srpna 1873 byla na z\u00e1klad\u011b definitivn\u00edho usnesen\u00ed m\u011bstsk\u00e9 rady \u0161kola za radnic\u00ed p\u0159em\u011bn\u011bna na obecn\u00e9 ni\u017e\u0161\u00ed re\u00e1ln\u00e9 gymn\u00e1zium. Gymn\u00e1zium bylo pova\u017eov\u00e1no za soukrom\u00e9, majitelem bylo m\u011bsto. O v\u00fdznamu uveden\u00e9ho rozhodnut\u00ed pro m\u011bsto a jeho \u0161irok\u00e9 okol\u00ed jasn\u011b hovo\u0159\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed skute\u010dnost: rokycansk\u00e9 gymn\u00e1zium se stalo prvn\u00edm \u010desk\u00fdm soukrom\u00fdm gymn\u00e1ziem v z\u00e1padn\u00edch \u010cech\u00e1ch a \u010dtvrt\u00fdm v t\u00e9to oblasti (po Klatovech, Plzni a Doma\u017elic\u00edch) s \u010desk\u00fdm vyu\u010dovac\u00edm jazykem.<\/p>\n

Vyu\u010dovac\u00edm jazykem byla tedy ur\u010dena \u010de\u0161tina. Po\u010det \u010dlen\u016f u\u010ditelsk\u00e9ho sboru byl stanoven na osm, pr\u00e1vo konkurzn\u00edho v\u00fdb\u011bru u\u010ditel\u016f bylo p\u0159izn\u00e1no m\u011bstu. V zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed listin\u011b bylo stanoveno i ro\u010dn\u00ed \u0161koln\u00e9, a to 6 zlat\u00fdch pro rokycansk\u00e9 a 12 zlat\u00fdch pro p\u0159espoln\u00ed. Od \u0161koln\u00e9ho bylo osvobozeno 50% m\u00e9n\u011b majetn\u00fdch \u017e\u00e1k\u016f.<\/p>\n

Vyu\u010dovac\u00edmi p\u0159edm\u011bty byla: \u010de\u0161tina, n\u011bm\u010dina, latina, \u0159e\u010dtina, francouz\u0161tina, zem\u011bpis, d\u011bjepis, silozpyt (fyzika), lu\u010dba (chemie), p\u0159\u00edrodopis, po\u010dty, m\u011b\u0159i\u010dstv\u00ed, m\u011b\u0159i\u010dsk\u00e9 r\u00fdsov\u00e1n\u00ed, krasopis a \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Obecn\u00ed gymn\u00e1zium si rychle z\u00edskalo popularitu v \u0161irok\u00e9m okol\u00ed. Mezi \u017e\u00e1ky nebyli jen synov\u00e9 rokycansk\u00fdch m\u011b\u0161\u0165an\u016f a \u017eivnostn\u00edk\u016f, ale i cel\u00e1 \u0159ada z\u00e1jemc\u016f z venkova. Z prvn\u00edch 58 zapsan\u00fdch \u017e\u00e1k\u016f v roce 1873 vzrostl v roce 1878 celkov\u00fd po\u010det \u017e\u00e1k\u016f na 122. Z celkov\u00e9ho po\u010dtu \u017e\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed \u010dty\u0159let\u00fdm studiem pro\u0161li, v\u0161ak \u0161kolu dokon\u010dil pouze ka\u017ed\u00fd p\u00e1t\u00fd.<\/p>\n

Zru\u0161en\u00ed gymn\u00e1zia<\/h3>\n

<\/p>\n

Slibn\u00fd v\u00fdvoj gymn\u00e1zia byl v\u0161ak v roce 1878 n\u00e1siln\u011b p\u0159eru\u0161en. V tomto roce se toti\u017e Rokycany dostaly do v\u00e1\u017en\u00fdch finan\u010dn\u00edch t\u011b\u017ekost\u00ed, zavin\u011bn\u00fdch zejm\u00e9na \u0161patn\u00fdm hospoda\u0159en\u00edm s tu\u010dn\u00fdmi
\np\u0159\u00edjmy z m\u011bstsk\u00fdch \u017eelez\u00e1ren v Klabav\u011b. K tomu se p\u0159id\u00e1vaj\u00ed d\u016fsledky krachu na v\u00edde\u0148sk\u00e9 burze. P\u0159i hled\u00e1n\u00ed \u00fasporn\u00fdch opat\u0159en\u00ed a \u0161krt\u016f ve
\nv\u00fddaj\u00edch se p\u0159\u00edmo nab\u00eddlo ni\u017e\u0161\u00ed obecn\u00ed gymn\u00e1zium. N\u00e1vrh na jeho zru\u0161en\u00ed byl pod\u00e1n 19. \u00fanora 1878, pro zru\u0161en\u00ed hlasovalo 19 \u010dlen\u016f obecn\u00edho zastupitelstva, proti 5 a jeden z\u00e1stupce se zdr\u017eel hlasov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Zru\u0161en\u00ed gymn\u00e1zia se dotklo nejen pouze rokycansk\u00e9, ale i \u010desk\u00e9 ve\u0159ejnosti, tehdy siln\u011b vlastenecky c\u00edt\u00edc\u00ed. Na zru\u0161en\u00ed se v\u0161ak nic nezm\u011bnilo, dopad byl v\u0161ak pon\u011bkud zm\u00edrn\u011bn t\u00edm, \u017ee ro\u010dn\u00edky byly ru\u0161eny postupn\u011b. Gymn\u00e1zium bylo uzav\u0159eno 15. \u010dervence 1881. Budova \u0161koly byla po uzav\u0159en\u00ed gymn\u00e1zia p\u0159ed\u00e1na spolu s vybaven\u00edm p\u011btit\u0159\u00eddn\u00ed d\u00edv\u010d\u00ed \u0161kole obecn\u00e9.<\/p>\n

Ani po ukon\u010den\u00ed \u010dinnosti gymn\u00e1zia v\u0161ak studentsk\u00fd \u017eivot v Rokycanech neus\u00edn\u00e1 \u2013 zaslou\u017eili se o to b\u00fdval\u00ed absolventi \u0161koly, kte\u0159\u00ed se v roce 1880 sdru\u017eili ve spolek \u017d\u010f\u00e1r a kte\u0159\u00ed vynikali p\u0159ekvapiv\u011b pestrou kulturn\u00ed i politickou \u010dinnost\u00ed.<\/p>\n

Obnoven\u00ed gymn\u00e1zia<\/h3>\n

\nObdob\u00ed, kdy v Rokycanech gymn\u00e1zium p\u0159estalo existovat, nesli rokycan\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9 nelib\u011b, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e \u0161koly podobn\u00e9ho typu vznikaly v dal\u0161\u00edch m\u011bstech \u010cech. 28. ledna 1897 podalo 88 rokycansk\u00fdch m\u011b\u0161\u0165an\u016f v \u010dele s \u0159editelem m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fdch \u0161kol Josefem Sedl\u00e1kem obecn\u00edmu zastupitelstvu \u017e\u00e1dost o znovuz\u0159\u00edzen\u00ed st\u0159edn\u00ed \u0161koly. N\u00e1vrh byl p\u0159ednesen i v p\u0159\u00edzniv\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 situaci, m\u011bsto pro\u017e\u00edvalo znovu hospod\u00e1\u0159sk\u00fd vzestup a radnici ovl\u00e1dla mlado\u010desk\u00e1 strana, v t\u00e9 dob\u011b p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed progresivn\u00ed \u010d\u00e1st \u010desk\u00e9 politiky. Dne 10.\u00fanora 1897 byl n\u00e1vrh jednomysln\u011b p\u0159ijat. Gymn\u00e1zium m\u011blo b\u00fdt znovu z\u0159\u00edzeno jako ni\u017e\u0161\u00ed s mo\u017enost\u00ed p\u0159estupu na vy\u0161\u0161\u00ed re\u00e1lku. Z\u00e1rove\u0148 bylo schv\u00e1leno, aby nov\u00e1 \u0161kola byla um\u00edst\u011bna v pr\u00e1v\u011b dokon\u010den\u00e9 \u0161koln\u00ed budov\u011b v Plze\u0148sk\u00e9 ulici (dnes Z\u0160 ulice M\u00edru). Nov\u00e1 \u0161koln\u00ed budova byla slavnostn\u011b otev\u0159ena 18. z\u00e1\u0159\u00ed 1898. Prvn\u00edm \u0159editelem obnoven\u00e9 \u0161koly, jej\u00edm\u017e vlastn\u00edkem bylo znovu m\u011bsto, se po \u0159\u00e1dn\u00e9m v\u00fdb\u011brov\u00e9m \u0159\u00edzen\u00ed stal Ign\u00e1c Sigmond z vy\u0161\u0161\u00ed re\u00e1lky v Ji\u010d\u00edn\u011b. V prvn\u00edm roce gymn\u00e1zia \u010d\u00edtal profesorsk\u00fd sbor 6 \u010dlen\u016f. \u00dakolem nov\u00e9 \u0161koly bylo nejen zaji\u0161t\u011bn\u00ed v\u00fduky, ale i rozmno\u017een\u00ed invent\u00e1\u0159e kabinet\u016f a knihoven \u2013 ty byly na gymn\u00e1ziu t\u0159i: u\u010ditelsk\u00e1, \u017e\u00e1kovsk\u00e1 a knihovna pro chud\u00e9. Dal\u0161\u00edm d\u016fle\u017eit\u00fdm krokem bylo zalo\u017een\u00ed Spolku pro podporu nemajetn\u00fdch studuj\u00edc\u00edch. Z v\u00fdt\u011b\u017eku pen\u011b\u017en\u00edch dar\u016f byly chud\u0161\u00edm \u017e\u00e1k\u016fm poskytov\u00e1ny psac\u00ed pot\u0159eby, p\u0159\u00edsp\u011bvek na v\u00fdlet apod.<\/p>\n

Vzhledem k tomu, \u017ee byl o studium na gymn\u00e1ziu st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1jem, za\u017e\u00e1dalo m\u011bstsk\u00e9 zastupitelstvo 28. prosince 1900 o povolen\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159it ni\u017e\u0161\u00ed gymn\u00e1zium na vy\u0161\u0161\u00ed. Povolen\u00ed obdr\u017eeli Rokycan\u0161t\u00ed 27. kv\u011btna 1902.<\/p>\n

Budova v Plze\u0148sk\u00e9 ulici v\u0161ak neposta\u010dovala po\u010dtu \u017e\u00e1k\u016f roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9ho gymn\u00e1zia, a proto se m\u011bstsk\u00e9 zastupitelstvo odhodlalo k z\u00e1sadn\u00edmu kroku: schv\u00e1lilo v\u00fdstavbu nov\u00e9 \u0161koln\u00ed budovy v tehdej\u0161\u00ed Stodoln\u00ed ulici (dnes ulice SBS). Projekt byl schv\u00e1len v \u00fanoru 1904, stavebn\u00ed pr\u00e1ce byly zapo\u010daty na ja\u0159e 1904. Dodnes je obdivuhodn\u00e9, \u017ee stavba nov\u00e9 \u0161koln\u00ed budovy byla dokon\u010dena po pouh\u00fdch 16 m\u011bs\u00edc\u00edch \u2013 slavnostn\u00ed otev\u0159en\u00ed \u0161koly se konalo 28. z\u00e1\u0159\u00ed 1905.<\/p>\n

\u0160kola byla vskutku modern\u00ed a prostorn\u00e1, byla vybavena centr\u00e1ln\u00edm vyt\u00e1p\u011bn\u00edm, v budov\u011b byl zaveden vodovod (vodu ze studn\u011b, vyhlouben\u00e9 na dvo\u0159e, \u010derpal motor do vodojemu na p\u016fd\u011b, odkud se samosp\u00e1dem rozv\u00e1d\u011bla do jednotliv\u00fdch pater). Stavba byla orientov\u00e1na tak, aby t\u0159\u00eddy byly osv\u011btleny z v\u00fdchodu. Fas\u00e1da \u0161koly je ve stylu pseudobaroka, estetick\u00fd dojem je zv\u00fdrazn\u011bn\u00fd masivn\u00edm port\u00e1lem z ho\u0159ick\u00e9ho p\u00edskovce a vysokou v\u011b\u017e\u00ed s elektrick\u00fdmi hodinami. M\u011bsto bylo na novou, modern\u00ed a \u00fa\u010delnou \u0161kolu pr\u00e1vem py\u0161n\u00e9.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed d\u016fle\u017eitou ud\u00e1lost\u00ed v \u017eivot\u011b \u0161koly se stalo zest\u00e1tn\u011bn\u00ed gymn\u00e1zia a v \u00fanoru 1907 p\u0159evzal \u0161kolu st\u00e1t s t\u00edm, \u017ee n\u00e1klady na provoz \u0161koly neslo d\u00e1le m\u011bsto. V obsahu v\u00fduky se gymn\u00e1zium
\npozvolna orientovalo ne re\u00e1lnou, nikoliv klasickou podobu.<\/p>\n

A co tvo\u0159ilo obsah \u010dinnosti \u017e\u00e1k\u016f i profesor\u016f mimo v\u00fduku? T\u011blesn\u00e1 v\u00fdchova byla zpest\u0159ov\u00e1na bruslen\u00edm na tzv. D\u011bkansk\u00e9m rybn\u00ed\u010dku, koup\u00e1n\u00edm pod splavem nebo v m\u011bstsk\u00fdch l\u00e1zn\u00edch, m\u00ed\u010dov\u00fdmi hrami na hasi\u010dsk\u00e9m cvi\u010di\u0161ti. \u010cas od \u010dasu se uskute\u010dnila i v\u00fduka veslov\u00e1n\u00ed na Boreck\u00e9m rybn\u00edce. Ve v\u00fdkazech se vedly z\u00e1znamy o schopnostech \u017e\u00e1k\u016f um\u011bt bruslit, plavat, jezdit na kole \u010di koni, ly\u017eovat, veslovat a st\u0159\u00edlet. V dob\u011b p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou byla do osnov za\u0159azena cvi\u010den\u00ed ve st\u0159elb\u011b. Za nejlep\u0161\u00ed zp\u016fsob dopln\u011bn\u00ed v\u00fduky byly pova\u017eov\u00e1ny vych\u00e1zky \u2013 b\u011bhem nich \u017e\u00e1ci pozorovali pohyb Slunce, seznamovali se s fl\u00f3rou, faunou a horninami, prov\u00e1d\u011bli prostorovou a m\u00edstopisnou orientaci a trigonometrick\u00e1 m\u011b\u0159en\u00ed, u\u010dili se z\u00e1klad\u016fm dendrologie a seznamovali se s kulturn\u00edmi a historick\u00fdmi pam\u00e1tkami m\u011bsta. T\u0159\u00eddy nav\u0161t\u011bvovaly divadeln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed v Plzni. \u0160koln\u00ed v\u00fdlety byly p\u016fvodn\u011b jednodenn\u00ed, v\u00fdjime\u010dn\u011b pak t\u0159\u00eddenn\u00ed.<\/p>\n

A\u017e do v\u00e1lky byl pr\u016fm\u011brn\u00fd po\u010det \u017eactva 180. Prvn\u00ed maturitn\u00ed zkou\u0161ky prob\u011bhly v roce 1906, a to v kv\u011btnu p\u00edsemn\u00e9 z latiny, \u0159e\u010dtiny, \u010de\u0161tiny, matematiky a n\u011bm\u010diny, \u00fastn\u00ed pak
\nv \u010dervenci. Z prvn\u00edch 13 maturant\u016f prosp\u011blo 5 s vyznamen\u00e1n\u00edm, 3 nebyli k maturit\u011b p\u0159ipu\u0161t\u011bni. O n\u00e1ro\u010dnosti studia na gymn\u00e1ziu sv\u011bd\u010d\u00ed i to, \u017ee ze 45 \u017e\u00e1k\u016f primy jich dokon\u010dilo pouze 13.<\/p>\n

\u0160kola byla ka\u017edoro\u010dn\u011b c\u00edlem n\u011bkolika inspekc\u00ed \u0161koln\u00ed rady, dobov\u00e9 z\u00e1pisy nemaj\u00ed v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1mitky proti \u00farovni a organizaci vyu\u010dov\u00e1n\u00ed. Pozitivn\u00edm stimulem pro pr\u00e1ci u\u010ditele bylo uplat\u0148ov\u00e1n\u00ed platov\u00e9 a spole\u010densk\u00e9 hierarchie, d\u011bl\u00edc\u00ed pedagogy na profesory, skute\u010dn\u00e9 u\u010ditele, zat\u00edmn\u00ed profesory, suplenty, asistenty, v\u00fdpomocn\u00e9 a vedlej\u0161\u00ed u\u010ditele. Toto d\u011blen\u00ed
\np\u0159etrvalo s nepatrn\u00fdmi \u00fapravami a\u017e do prvn\u00ed republiky.<\/p>\n

Obdob\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky<\/h3>\n

Prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka zas\u00e1hla gymn\u00e1zium po mnoha str\u00e1nk\u00e1ch. Mnoz\u00ed profeso\u0159i museli narukovat na frontu. Budovy gymn\u00e1zia bylo vyu\u017e\u00edv\u00e1no jako ubytovny mobilizovan\u00fdch voj\u00e1k\u016f. Hor\u0161\u00ed byly v\u0161ak ka\u017edoro\u010dn\u00ed domobraneck\u00e9 prohl\u00eddky, po nich\u017e byli postupn\u011b studenti vyb\u00edr\u00e1ni k vojensk\u00e9 slu\u017eb\u011b. Na gymn\u00e1ziu byl zaveden \u00fasporn\u00fd re\u017eim, vyu\u010dovac\u00ed hodina byla zkr\u00e1cena na 45 minut, kv\u016fli nedostatku topiva nastaly i v\u00fdpadky ve v\u00fduce. <\/p>\n

Hodnota vzd\u011bl\u00e1n\u00ed i maturity byla v\u00e1lkou zna\u010dn\u011b oslabena \u2013 maturita se stala form\u00e1ln\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u00ed. Mnoho odveden\u00fdch student\u016f se konce v\u00e1lky nedo\u010dkalo. Ve\u0161ker\u00e1 \u010dinnost na \u0161kole podl\u00e9hala policejn\u00edmu dozoru, \u017eactvo i u\u010ditel\u00e9 byli nuceni k projev\u016fm loajality s habsburskou monarchi\u00ed.<\/p>\n

V roce 1917 je v\u0161ak patrn\u00fd v\u00fdrazn\u00fd vzestup vlasteneck\u00e9 a politick\u00e9 aktivity sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k podpo\u0159e samostatn\u00e9ho st\u00e1tu. Jeho vyhl\u00e1\u0161en\u00ed bylo p\u0159ijato s bou\u0159liv\u00fdm nad\u0161en\u00edm, mezi studenty m\u011bl u\u017e tehdy velkou popularitu pozd\u011bj\u0161\u00ed \u0159editel doktor Bohuslav Hor\u00e1k.<\/p>\n

Obdob\u00ed mezi v\u00e1lkami<\/h3>\n

Po vzniku republiky se gymn\u00e1zium st\u00e1v\u00e1 centrem v\u00fduky nov\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e9 inteligence. V\u00fdrazn\u011b se modernizuje \u2013 v listopadu 1918 povoluje ministerstvo \u0161kolstv\u00ed \u0159\u00e1dn\u00e9 denn\u00ed studium i
\nd\u00edvk\u00e1m (do t\u00e9 doby mohly studovat pouze extern\u011b), dal\u0161\u00edm pokrokov\u00fdm jevem byla podstatn\u011b aktivn\u011bj\u0161\u00ed a svobodn\u011bj\u0161\u00ed \u00fa\u010dast student\u016f na \u0161koln\u00edch akc\u00edch, povolen\u00ed maturitn\u00edch oslav a v\u016fbec celkov\u00e9 uvoln\u011bn\u00ed \u0161koln\u00edho \u017eivota. V\u00fdraznou osobnost\u00ed \u017eivota \u0161koly byl zejm\u00e9na PhDr. Bohuslav Hor\u00e1k, od z\u00e1\u0159\u00ed 1925 \u0159editel gymn\u00e1zia. <\/p>\n

Studentsk\u00fd \u017eivot byl velmi aktivn\u00ed a pestr\u00fd, studenti byli \u010dleny r\u016fzn\u00fdch spolk\u016f, z nich\u017e vynikal Krajinsk\u00fd studentsk\u00fd spolek Rokycana.. Studenti se z\u00fa\u010dast\u0148ovali se \u010detn\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161ek a besed, na \u0161kole byl hudebn\u00ed sbor a \u017e\u00e1kovsk\u00fd smy\u010dcov\u00fd orchestr. Znovu o\u017eilo studentsk\u00e9 divadlo. Akce tohoto spolku jsou obdivuhodn\u00e9 \u2013 ochotnick\u00e1 p\u0159edstaven\u00ed, besedy, ly\u017ea\u0159sk\u00e9 z\u00e1vody v okol\u00ed Rokycan, spole\u010dn\u00e9 v\u00fdlety. D\u016fkazem uzn\u00e1n\u00ed pr\u00e1ce student\u016f je p\u0159ijet\u00ed jejich delegace u prezidenta republiky v dubnu r. 1924.<\/p>\n

V letech 1918 a\u017e 1938 m\u011bla \u0161kola ka\u017edoro\u010dn\u011b pr\u016fm\u011brn\u011b 283 \u017e\u00e1k\u016f, t\u0159\u00eddy m\u011bly pr\u016fm\u011brn\u011b 35 student\u016f. D\u00edvek byla men\u0161ina, jejich po\u010det v\u0161ak pomalu stoupal (z 11% v roce 1918 na 39% v roce 1938).<\/p>\n

Krom\u011b vlastn\u00ed v\u00fduky vynikalo gymn\u00e1zium i dal\u0161\u00edmi formami vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed. K nim pat\u0159ily n\u00e1v\u0161t\u011bvy v\u00fdstav, exkurze do nejbli\u017e\u0161\u00edch podnik\u016f (m\u011bstsk\u00e9 \u017eelez\u00e1rny, cihelna, skl\u00e1rna atd.), vlastiv\u011bdn\u00e9 vych\u00e1zky na \u017d\u010f\u00e1r, filmov\u00e1 p\u0159edstaven\u00ed a hromadn\u00e9 z\u00e1jezdy do plze\u0148sk\u00e9ho divadla. T\u011blesn\u00e1 zdatnost \u017e\u00e1k\u016f byla dobr\u00e1, p\u0159ev\u00e1\u017en\u00e1 \u010d\u00e1st z nich um\u011bla bruslit, plavat a hr\u00e1t volejbal. Ve \u0161koln\u00edm roce 1938\/39 bylo 217 \u017e\u00e1k\u016f \u010dlenem Sokola.<\/p>\n

Mezi studenty byly popul\u00e1rn\u00ed rovn\u011b\u017e v\u00fdlety a tane\u010dn\u00ed v\u011bne\u010dky. V\u00fdlety se povolovaly zpravidla na dva dny a uskute\u010dn\u011bn\u00ed z\u00e1viselo na snaze t\u0159\u00eddn\u00edho i na prosp\u011bchu \u017e\u00e1k\u016f. V praxi se pak dal v\u00fdlet prodlou\u017eit tzv. \u0159editelsk\u00fdm dnem a dny sv\u00e1te\u010dn\u00edmi. Zn\u00e1m\u00fdm organiz\u00e1torem v\u00fdlet\u016f byl nad\u0161en\u00fd cestovatel profesor Bed\u0159ich R\u016f\u017eek. Dnes u\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u011b zn\u00ed, \u017ee v roce
\n1923 organizoval se septimou a okt\u00e1vou \u0161estidenn\u00ed v\u00fdlet do Moravsk\u00e9ho krasu, v roce 1928 dev\u00edtidenn\u00ed v\u00fdlet na jubilejn\u00ed v\u00fdstavu do Brna oklikou p\u0159es V\u00edde\u0148 a Slovensko \u2013 a to jsou jen dva p\u0159\u00edklady obdobn\u00e9 ka\u017edoro\u010dn\u00ed \u010dinnosti.<\/p>\n

Obdob\u00ed II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky <\/h3>\n

Svobodn\u00fd v\u00fdvoj gymn\u00e1zia byl p\u0159eru\u0161en politick\u00fdmi ud\u00e1lostmi roku 1938. I Rokycany poc\u00edtily ovzdu\u0161\u00ed demobilizace po mnichovsk\u00e9 zrad\u011b a za\u017eily p\u0159echodn\u00fd pobyt uprchl\u00edk\u016f z pohrani\u010d\u00ed. Rokycansk\u00e9 gymn\u00e1zium poc\u00edtilo t\u00ed\u017eiv\u011b odchod \u0159editele B. Hor\u00e1ka do v\u00fdslu\u017eby a smrt dlouholet\u00e9ho gymnazi\u00e1ln\u00edho profesora J. \u0160\u00e1ry. Jako by t\u00edm byl p\u0159edznamen\u00e1n dal\u0161\u00ed nep\u0159\u00edzniv\u00fd v\u00fdvoj ud\u00e1lost\u00ed. Nov\u00fdm \u0159editelem \u0161koly se stal 1. \u0159\u00edjna 1938 Jaroslav Hora, b\u00fdval\u00fd spr\u00e1vce re\u00e1ln\u00e9ho gymn\u00e1zia v \u010cesk\u00e9m Krumlov\u011b. \u0160kolu p\u0159evzal v t\u011b\u017ek\u00e9 situaci \u2013 p\u0159\u00edlivem \u017e\u00e1k\u016f ze zabran\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed toti\u017e gymn\u00e1zium dos\u00e1hlo rekordn\u00edho po\u010dtu 445 studuj\u00edc\u00edch.<\/p>\n

N\u011bmci tuto skute\u010dnost, kter\u00e1 c\u00edlen\u011b sm\u011b\u0159ovala k z\u00e1chran\u011b \u010desk\u00e9 inteligence, neradi vid\u011bli a u\u010dinili rychle odvetn\u00e1 opat\u0159en\u00ed \u2013 v septim\u011b a okt\u00e1v\u011b byly ve \u0161koln\u00edm roce 1938\/39 povoleny pouze dv\u011b v\u011btve \u2013 prvn\u00ed s deskriptivn\u00ed geometri\u00ed, druh\u00e1 s n\u011bmeckou konverzac\u00ed. Cesta k zachov\u00e1n\u00ed n\u00e1rodn\u00ed identity byla slo\u017eit\u00e1 \u2013 vyu\u017e\u00edvalo se ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti k p\u0159ipomenut\u00ed n\u00e1rodn\u00edch motiv\u016f (narozen\u00ed J.A. Komensk\u00e9ho, v\u00fdro\u010d\u00ed Cyrila a Metod\u011bje, pam\u00e1tka J. Husa). Situace se p\u0159iost\u0159ila po uzav\u0159en\u00ed \u010desk\u00fdch vysok\u00fdch \u0161kol. D\u016fsledkem z\u00e1sah\u016f proti student\u016fm bylo zru\u0161en\u00ed Krajinsk\u00e9ho studentsk\u00e9ho spolku Rokycana, jeho\u017e mnoz\u00ed \u010dlenov\u00e9 byli odvle\u010deni do koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f. N\u011bkter\u00fdm se poda\u0159ilo uprchnout a p\u016fsobili v zahrani\u010dn\u00edm odboji.<\/p>\n

Zm\u011bn doznaly u\u010debn\u00ed osnovy a u\u010debnice. Bylo vypu\u0161t\u011bno, vy\u0161krt\u00e1no a p\u0159elepeno v\u0161e, co p\u0159ipom\u00ednalo demokratickou tradici prvn\u00ed republiky. Pro vlasteneck\u00e9 postoje na za\u010d\u00e1tku v\u00e1lky byl gestapem vysl\u00fdch\u00e1n \u0159editel Jaroslav Hora, kter\u00fd byl samoz\u0159ejm\u011b z funkce \u0159editele odvol\u00e1n. Ani jeho n\u00e1stupce Bed\u0159ich R\u016f\u017eek N\u011bmc\u016fm dlouho nevyhovoval, a byl proto r. 1942 nahrazen profa\u0161isticky orientovan\u00fdm Franti\u0161kem Stiebnerem.<\/p>\n

V souvislosti s okupac\u00ed je nutn\u00e9 p\u0159ipomenout state\u010dn\u00fd osud penzionovan\u00e9ho \u0159editele Bohuslava Hor\u00e1ka. Za pokus o vytvo\u0159en\u00ed ileg\u00e1ln\u00ed organizace Sokola byl v \u0159\u00edjnu r. 1941 zat\u010den, byl
\ngestapem nelidsky tr\u00fdzn\u011bn a deportov\u00e1n do Terez\u00edna. Odtud byl pak ve velmi t\u011b\u017ek\u00e9m zdravotn\u00edm stavu transportov\u00e1n do Osv\u011btimi, kde patrn\u011b 10. \u00fanora 1942 zem\u0159el. Jeho mu\u010dednick\u00e1 smrt zaslou\u017e\u00ed \u00factu t\u011bch, kte\u0159\u00ed p\u0159e\u017eili, i \u00factu t\u011bch, kte\u0159\u00ed nelidskou dobu nacismu nepro\u017eili.<\/p>\n

Po atent\u00e1tu na Heydricha se pom\u011bry na gymn\u00e1ziu je\u0161t\u011b zp\u0159\u00edsnily. Proto\u017ee nebylo \u017e\u00e1douc\u00ed vychov\u00e1vat \u010deskou inteligenci, bylo p\u0159\u00edsn\u011b d\u016fv\u011brn\u00fdm rozkazem na\u0159\u00edzeno, \u017ee mus\u00ed propadnout 20% maturant\u016f. Hodnocen\u00ed v\u00fdborn\u011b <\/i>mohl m\u00edt z dan\u00e9ho p\u0159edm\u011btu jen jeden \u017e\u00e1k ze t\u0159\u00eddy. Propadaj\u00edc\u00ed \u017e\u00e1ci museli studium ukon\u010dit. O p\u0159ijet\u00ed nov\u00fdch \u017e\u00e1k\u016f rozhodovali n\u011bme\u010dt\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edci, a to na z\u00e1klad\u011b fyziognomie \u017e\u00e1ka, \u00fadaj\u016f o rodi\u010d\u00edch a fotografi\u00ed jeho p\u0159edk\u016f. Absolvent\u016f gymn\u00e1zia za\u010dal brzy vyu\u017e\u00edvat pracovn\u00ed \u00fa\u0159ad a nasazoval je na pr\u00e1ci v n\u011bmeck\u00fdch firm\u00e1ch. Ale i v\u00fduka t\u011bch, kte\u0159\u00ed na gymn\u00e1ziu studovali, byla naru\u0161ov\u00e1na leteck\u00fdmi poplachy a organizov\u00e1n\u00edm hl\u00eddek protileteck\u00e9 obrany. Po r. 1943 dos\u00e1hlo pracovn\u00ed nasazen\u00ed oktav\u00e1n\u016f takov\u00e9 intenzity, \u017ee v\u00fduka byla zastavena a maturitu nahradily form\u00e1ln\u00ed zkou\u0161ky ze v\u0161ech p\u0159edm\u011bt\u016f.<\/p>\n

V posledn\u00edm roce v\u00e1lky nebyla okt\u00e1va v\u016fbec otev\u0159ena. V prosinci 1944 zabralo cel\u00e9 1. patro n\u011bmeck\u00e9 velitelstv\u00ed pro sv\u00e9 pot\u0159eby, koncem ledna pak zabrali N\u011bmci celou budovu pro sv\u00e9 uprchl\u00edky. Po bombardov\u00e1n\u00ed rokycansk\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed 29. dubna 1945 byla po\u0161kozena st\u0159echa \u0161koly a byla rozbita v\u0161echna okna. To se v\u0161ak ji\u017e v\u00e1lka nezadr\u017eiteln\u011b ch\u00fdlila ke konci a osvobozen\u00ed m\u011bsta americkou arm\u00e1dou p\u0159i\u0161lo za p\u00e1r dn\u00ed. Gymn\u00e1zium bylo v prvn\u00edch dnech m\u00edru p\u0159em\u011bn\u011bno na velk\u00fd lazaret pro nemocn\u00e9 z transport\u016f, kter\u00e9 vezly osvobozen\u00e9 v\u011bzn\u011b z koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f. Pro\u0161lo tudy asi 3000 osob r\u016fzn\u00fdch n\u00e1rodnost\u00ed.<\/p>\n

Obdob\u00ed po roce 1945 <\/h3>\n

V nov\u00e9m, tzv. repatria\u010dn\u00edm, \u0161koln\u00edm roce 1945\/46 bylo nutn\u00e9 \u0159e\u0161it mnoho pot\u00ed\u017e\u00ed \u2013 opravy \u0161koly, sestavov\u00e1n\u00ed po\u0161kozen\u00fdch sb\u00edrek, ale hlavn\u011b obnoven\u00ed v\u00fduky. Postupn\u011b se obnovoval i studentsk\u00fd \u017eivot. V\u00fdrazem studentsk\u00e9 aktivity se stal \u010dasopis V\u00fdboj, vyd\u00e1van\u00fd v roce 1946. Krajinsk\u00fd studentsk\u00fd spolek Rokycana se v\u0161ak obnovit nepoda\u0159ilo. <\/p>\n

Dal\u0161\u00ed l\u00e9ta se na gymn\u00e1ziu odr\u00e1\u017eely politick\u00e9 zm\u011bny, jimi\u017e proch\u00e1zela cel\u00e1 spole\u010dnost. Do \u00fanora 1948 se na gymn\u00e1ziu m\u016f\u017ee projevovat n\u00e1zorov\u00e1 pestrost, i kdy\u017e se u\u017e postupn\u011b projevuje dobov\u00fd s\u00edl\u00edc\u00ed vliv komunistick\u00fdch my\u0161lenek a obdiv k v\u00edt\u011bzn\u00e9mu Sov\u011btsk\u00e9mu svazu. Na gymn\u00e1ziu je zalo\u017een Svaz \u010desk\u00e9 ml\u00e1de\u017ee a Svaz p\u0159\u00e1tel SSSR.<\/p>\n

Po \u00fanoru 1948 pro\u017e\u00edv\u00e1 \u0161kola politick\u00fd osud cel\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e9 spole\u010dnosti. 26. \u00fanora byl odvol\u00e1n dosavadn\u00ed \u0159editel Karel L\u00edka\u0159 a spr\u00e1vou gymn\u00e1zia byl pov\u011b\u0159en profesor Bo\u0159islav Hor\u00e1k z Loun.<\/p>\n

V r\u00e1mci z\u00e1kona o jednotn\u00e9m \u0161kolstv\u00ed se od roku 1948 zm\u011bnilo gymn\u00e1zium na \u010dty\u0159let\u00e9, b\u00fdval\u00e9 primy a\u017e kvarty se staly sou\u010d\u00e1st\u00ed z\u00e1kladn\u00edho \u0161kolstv\u00ed. V roce 1953 bylo dekretem Ministerstva
\n\u0161kolstv\u00ed a osv\u011bty gymn\u00e1zium p\u0159em\u011bn\u011bno na jeden\u00e1ctiletou st\u0159edn\u00ed \u0161kolu. Ta existovala a\u017e do roku 1960. \u0158editelem se stal roku 1953 V\u00e1clav \u0160\u00edp, v roce 1957 pak Josef Moj\u017e\u00ed\u0161 a v roce 1967 Josef \u017d\u00e1n. Po jeho smrti v \u010dervenci 1969 byl jmenov\u00e1n \u0159editelem V\u00e1clav Vod\u00e1k, kter\u00fd v roce 1972 ode\u0161el na Pedagogickou fakultu. Po n\u011bm byl \u0159editelem \u0161koly jmenov\u00e1n V\u00e1clav Ziegler a v roce 1979 Hana Kolingerov\u00e1.<\/p>\n

Ve \u0161koln\u00edm roce 1959\/60 byly znovu zavedeny dev\u00e1t\u00e9 t\u0159\u00eddy a jeden\u00e1ctilet\u00e1 st\u0159edn\u00ed \u0161kola byla zm\u011bn\u011bna na dvan\u00e1ctiletou. Ta se za\u010dala naz\u00fdvat SVV\u0160. V roce 1968 byl otev\u0159en prvn\u00ed ro\u010dn\u00edk \u010dty\u0159let\u00e9ho gymn\u00e1zia a postupn\u011b byly otev\u00edr\u00e1ny ro\u010dn\u00edky dal\u0161\u00ed. Posledn\u00ed absolventi SVV\u0160 maturovali v \u010dervnu 1971 a od t\u00e9 doby m\u00e1 \u0161kola statut gymn\u00e1zia dodnes.<\/o:p><\/p>\n

V\u00fdchova a vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed z\u00edskaly po \u00fanoru 1948 jednozna\u010dn\u011b politick\u00fd charakter. I u\u010ditel\u00e9 byli vystaveni velk\u00e9mu politick\u00e9mu tlaku, b\u011b\u017enou sou\u010d\u00e1st\u00ed jejich \u0161koln\u00edho \u017eivota byla politick\u00e1 \u0161kolen\u00ed. Studenti nebyli p\u0159ij\u00edm\u00e1ni na z\u00e1klad\u011b objektivn\u00edch p\u0159ij\u00edmac\u00edch zkou\u0161ek, ale na z\u00e1klad\u011b k\u00e1drov\u00fdch posudk\u016f. Slo\u017eit\u00e1 byla i volba dal\u0161\u00edho studia \u2013 ta \u010dasto nevych\u00e1zela ze svobodn\u00e9ho rozhodnut\u00ed a podl\u00e9hala kontrole a po\u017eadavk\u016fm stranick\u00fdch org\u00e1n\u016f.<\/p>\n

I kdy\u017e jsou studenti nuceni do \u00fa\u010dasti na r\u016fzn\u00fdch politick\u00fdch akc\u00edch, neutuch\u00e1 na \u0161kole z\u00e1jem o sport, provozovan\u00fd ov\u0161em pod hlavi\u010dkou r\u016fzn\u00fdch politick\u00fdch akc\u00ed \u010cSM a pozd\u011bji SSM. Studentsk\u00fd \u017eivot sice nepostr\u00e1d\u00e1 spont\u00e1nnosti a typick\u00e9ho studentsk\u00e9ho vesel\u00ed, neprob\u00edh\u00e1 v\u0161ak p\u0159irozen\u011b a svobodn\u011b, proto\u017ee hranice dan\u00e9 dozorem stranick\u00fdch org\u00e1n\u016f jsou nep\u0159ekro\u010diteln\u00e9. Tyto hranice bylo ale v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b mo\u017en\u00e9 \u00fasp\u011b\u0161n\u011b obch\u00e1zet.<\/p>\n

Zejm\u00e9na od \u0161edes\u00e1t\u00fdch let za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt studentsk\u00fd \u017eivot pest\u0159ej\u0161\u00ed. Vedle zcela form\u00e1ln\u00edch akc\u00ed se nap\u0159. v \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech obnovila tradice studentsk\u00fdch maturitn\u00edch ples\u016f. Dal\u0161\u00ed
\nbylo studentsk\u00e9 divadlo \u2013 v letech 1975\u20131978 nastudovali rokycan\u0161t\u00ed studenti hry \u0160tud\u00e1ci a kanto\u0159i, Filosofsk\u00e1 historie a Josef\u00edna. Tyto hry byly p\u0159edvedeny nejen rokycansk\u00e9 ve\u0159ejnosti, ale byly hr\u00e1ny na n\u011bkolika m\u00edstech okresu i kraje, studentsk\u00fd soubor s nimi dokonce vystoupil \u201ena prknech\u201c St\u00e1tn\u00edho divadla v dru\u017eebn\u00ed Trnav\u011b.<\/p>\n

V roce 1978 zalo\u017eil \u017e\u00e1k Milan Karp\u00ed\u0161ek hudebn\u00ed skupinu, kter\u00e1 st\u00e1la na po\u010d\u00e1tku pozd\u011bj\u0161\u00ed dlouholet\u00e9 tradice. Zat\u00edmco divadelnictv\u00ed se u\u017e nepoda\u0159ilo obnovit, kapely p\u0159itahovaly studenty st\u00e1le. V 80. letech to byla kapela Tangens, pozd\u011bji soubory Budul\u00ednek a Disharmonic, slo\u017een\u00e9 z \u017e\u00e1k\u016f prvn\u00edch dvou t\u0159\u00edd obnoven\u00e9ho v\u00edcelet\u00e9ho gymn\u00e1zia, zat\u00edm posledn\u00ed kapelou byla
\nskupina SARS. Mezi v\u00fdsledky v t\u00e9 dob\u011b vznikl\u00fdch hudebn\u00edch a kulturn\u00edch tradic pat\u0159ila i pozornost v\u011bnovan\u00e1 sborov\u00e9mu zp\u011bvu, kter\u00e1 p\u0159e\u0161la a\u017e do sou\u010dasnosti. P\u011bveck\u00e9 sbory jsou dnes sv\u00fdmi vystoupen\u00edmi v\u00fdznamn\u00fdm reprezentantem \u0161koly.<\/p>\n

Obsah gymnazi\u00e1ln\u00edch a pozd\u011bji st\u0159edo\u0161kolsk\u00fdch osnov byl zcela pozm\u011bn\u011bn, a to mnohokr\u00e1t. Sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u00fduky se st\u00e1vaj\u00ed povinn\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed praxe, kter\u00e9 zasahuj\u00ed dobu vyu\u010dov\u00e1n\u00ed, student\u016f je rovn\u011b\u017e vyu\u017e\u00edv\u00e1no jako nedobrovoln\u00fdch div\u00e1k\u016f p\u0159i v\u0161ech mo\u017en\u00fdch p\u0159\u00edle\u017eitostech. V r\u00e1mci polytechnizace gymn\u00e1zi\u00ed byly v osmdes\u00e1t\u00fdch letech zavedeny na gymn\u00e1ziu tzv. odborn\u00e9 bloky, kter\u00e9 m\u011bly p\u0159ibl\u00ed\u017eit u\u010divo gymn\u00e1zia odborn\u00fdm \u0161kol\u00e1m. Sv\u00fdm obsahem u\u010diva se tak gymn\u00e1zium postupn\u011b vzd\u00e1lilo sv\u00e9mu p\u016fvodn\u00edmu c\u00edli \u2013 p\u0159\u00edprav\u011b pro studium na vysok\u00fdch \u0161kol\u00e1ch.<\/p>\n

Pod form\u00e1ln\u00edm pln\u011bn\u00edm ideologick\u00fdch po\u017eadavk\u016f (z\u00e1vazky na po\u010dest r\u016fzn\u00fdch v\u00fdro\u010d\u00ed, stranick\u00fdch sjezd\u016f, n\u00e1v\u0161t\u011bv st\u00e1tn\u00edk\u016f apod.) ale vznikaj\u00ed akce, kter\u00e9 p\u0159e\u017e\u00edvaj\u00ed d\u00edky n\u00e1hodn\u011b objeven\u00e9mu smyslu.<\/p>\n

Tou nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed je p\u016fvodn\u011b p\u0159ik\u00e1zan\u00e1 \u201edru\u017eba\u201c s trnavsk\u00fdm gymn\u00e1ziem, kter\u00e1 v\u0161ak svou neform\u00e1lnost\u00ed a up\u0159\u00edmnost\u00ed p\u0159es\u00e1hla z\u00e1m\u011br sv\u00fdch tv\u016frc\u016f. V r\u00e1mci programovan\u00e9ho p\u0159\u00e1telstv\u00ed mezi \u010desk\u00fdmi a slovensk\u00fdmi m\u011bsty byl d\u00e1n dohromady okres Rokycany a okres Trnava. Zat\u00edmco stranick\u00e1 setk\u00e1n\u00ed p\u0159edstavitel\u016f obou okres\u016f brzy skon\u010dila ve form\u00e1lnosti 60. let, setk\u00e1n\u00ed u\u010ditel\u016f a \u017e\u00e1k\u016f Trnavy a Rokycan existuj\u00ed dodnes. K prvn\u00edmu setk\u00e1n\u00ed do\u0161lo v Rokycanech v roce 1958 a od t\u00e9 doby nebyl slib vz\u00e1jemn\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bv nikdy poru\u0161en. Mezi roky 1958 a 2020 se rokycan\u0161t\u00ed studenti jedenat\u0159icetkr\u00e1t stali hosty trnavsk\u00e9ho gymn\u00e1zia, kter\u00e9 do roku 1989 n\u011bkolikr\u00e1t zm\u011bnilo sv\u016fj n\u00e1zev, a t\u0159icetkr\u00e1t hostili v Rokycanech studenty a u\u010ditele sp\u0159\u00e1telen\u00e9 \u0161koly.<\/p>\n

Bez ohledu na v\u00fdkyvy historick\u00e9, politick\u00e9 a spole\u010densk\u00e9 ( a \u017ee jich za t\u011bch \u0161edes\u00e1t let nebylo m\u00e1lo) st\u0159elka kompasu na trase Rokycany \u2013 Trnava bez zav\u00e1h\u00e1n\u00ed ukazovala st\u00e1le jedn\u00edm sm\u011brem \u2013 na podzim jedou Rokycan\u0161t\u00ed do Trnavy anebo Trnav\u0161t\u00ed do Rokycan. A nic tomu nemohlo zabr\u00e1nit. Na ja\u0159e 2020 se nav\u00edc po dohod\u011b \u0159editel\u016f obou \u0161kol uskute\u010dnilo prvn\u00ed t\u0159\u00eddenn\u00ed setk\u00e1n\u00ed pedagogick\u00fdch sbor\u016f Gymn\u00e1zia a SO\u0160 Rokycany a Gymn\u00e1zia J\u00e1na Holl\u00e9ho v Trnav\u011b \u201ena p\u016fl cesty\u201c v p\u0159\u00edjemn\u00e9m penzionu v Mikulov\u011b a tato setk\u00e1n\u00ed se rovn\u011b\u017e maj\u00ed st\u00e1t tradic\u00ed. A n\u00e1v\u0161t\u011bvu trnavsk\u00fdch host\u016f pl\u00e1novanou na podzim 2020 v Rokycanech epidemie COVID-19 pouze odlo\u017eila.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed akc\u00ed, kter\u00e1 neodmysliteln\u011b prov\u00e1zela \u017eivot student\u016f od poloviny 50. let, byly chmelov\u00e9 brig\u00e1dy. A\u010dkoliv i ty pat\u0159ily k p\u0159ik\u00e1zan\u00fdm aktivit\u00e1m, v\u011bt\u0161ina b\u00fdval\u00fdch student\u016f i u\u010ditel\u016f na n\u011b r\u00e1da vzpom\u00edn\u00e1 a m\u00edsta jako Pty\u010d, Podmokly, Mle\u010dice, Hradi\u0161t\u011b a \u010cil\u00e1 jsou spojena pro mnoh\u00e9 s ka\u017edoro\u010dn\u00edm p\u0159\u00edjemn\u00fdm z\u00e1v\u011brem pr\u00e1zdnin.<\/p>\n

Obdob\u00ed po roce 1989<\/h3>\n

<\/p>\n

V\u00fdrazn\u00e9 zm\u011bny p\u0159inesl do \u017eivota \u0161koly rok 1989. V roce 1990 se po \u0159\u00e1dn\u00e9m konkursu stal \u0159editelem Jan Auinger. \u0160kola se zcela odpolitizovala a za\u010dala znovu slou\u017eit p\u016fvodn\u00edmu c\u00edli \u2013 p\u0159\u00edprav\u011b na studium vysok\u00fdch \u0161kol. Byly zru\u0161eny odborn\u00e9 bloky, v\u00fdrazn\u011b se pos\u00edlila v\u00fduka jazyk\u016f a odborn\u00e9 profilaci student\u016f slou\u017e\u00ed pestr\u00fd v\u00fdb\u011br voliteln\u00fdch semin\u00e1\u0159\u016f. Postupn\u011b byl nav\u00e1z\u00e1n kontakt s gymn\u00e1ziem v n\u011bmeck\u00e9m Nittenau a p\u0159\u00e1telstv\u00ed je udr\u017eov\u00e1no do sou\u010dasnosti.<\/p>\n

Dne 1. 9. 1994 se sou\u010d\u00e1st\u00ed gymn\u00e1zia stala st\u0159edn\u00ed odborn\u00e1 \u0161kola, kter\u00e1 se v roce 1995 po dokon\u010den\u00ed stavby nov\u00e9 \u0161koln\u00ed budovy v ulici Ml\u00e1de\u017en\u00edk\u016f p\u0159est\u011bhovala do \u201estar\u00e9\u201c gymnazi\u00e1ln\u00ed
\nbudovy. Podle p\u016fvodn\u00edho z\u00e1m\u011bru se SO\u0160 m\u011bla postupn\u011b osamostatnit, ale z \u00fasporn\u00fdch d\u016fvod\u016f se tak nestalo a SO\u0160 je dnes zcela p\u0159irozenou sou\u010d\u00e1st\u00ed Gymn\u00e1zia a St\u0159edn\u00ed odborn\u00e9 \u0161koly v Rokycanech. <\/p>\n

Na st\u0159edn\u00ed odborn\u00e9 \u0161kole se studijn\u00ed obory postupn\u011b prom\u011b\u0148ovaly podle z\u00e1jmu a pot\u0159eb. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se zde vyu\u010duj\u00ed obory informa\u010dn\u00ed technologie a ekonomick\u00e9 lyceum.<\/p>\n

Ve \u0161koln\u00edm roce 1990\/91 byla na gymn\u00e1ziu obnovena jedna prima sedmilet\u00e9ho gymn\u00e1zia, kter\u00e9 v pr\u016fb\u011bhu t\u0159\u00ed let znovu p\u0159e\u0161lo na osmilet\u00e9. Po n\u011bjakou dobu existovalo tedy na gymn\u00e1ziu studium \u010dty\u0159let\u00e9, sedmilet\u00e9 a osmilet\u00e9, v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b zde \u017e\u00e1ci podle volby absolvuj\u00ed osmilet\u00e9 nebo \u010dty\u0159let\u00e9 studium.<\/p>\n

V roce 1994 byla na \u0159adu let obnovena tradice studentsk\u00fdch Maj\u00e1les. \u0160kola \u017eije i bohat\u00fdm sportovn\u00edm \u017eivotem, oblibu si z\u00edskaly tzv. basketbalov\u00e9 marat\u00f3ny, jich\u017e se r\u00e1di z\u00fa\u010dast\u0148uj\u00ed i b\u00fdval\u00ed studenti. Tradi\u010dn\u00ed akc\u00ed je dubnov\u00fd B\u011bh gymn\u00e1zia, ly\u017ea\u0159sk\u00e9 i vod\u00e1ck\u00e9 v\u00fdcviky, Go Campy a dal\u0161\u00ed aktivity.<\/p>\n

<\/p>\n

V roce 2000 ode\u0161li do d\u016fchodu \u0159editel pan Jan Auinger a z\u00e1stupce \u0159editele pan V\u00e1clav \u0160varc. \u0158editelkou \u0161koly byla po \u0159\u00e1dn\u00e9m konkurzu jmenov\u00e1na Ing. Drahom\u00edra Rancov\u00e1, z\u00e1stupci \u0159editelky se stali Mgr. Pavel Benedikt a Ing. Milada Mu\u017e\u00edkov\u00e1.<\/p>\n

Ve v\u00fduce na gymn\u00e1ziu pokra\u010doval trend, kter\u00fd m\u00e1 \u0161kola od po\u010d\u00e1tku \u2013 kvalitn\u00ed p\u0159\u00edprava pro vstup na vysok\u00e9 \u0161koly. \u0160kola se profiluje jako v\u0161eobecn\u00e1 s velkou nab\u00eddkou semin\u00e1\u0159\u016f, kter\u00e9 umo\u017e\u0148uj\u00ed student\u016fm specializaci ve vy\u0161\u0161\u00edch ro\u010dn\u00edc\u00edch. Pro v\u0161echny studenty je povinn\u00e1 v\u00fduka angli\u010dtiny, jako dal\u0161\u00ed jazyk si mohou volit n\u011bm\u010dinu, francouz\u0161tinu, ru\u0161tinu a \u0161pan\u011bl\u0161tinu.<\/p>\n

Velk\u00fdm \u00fakolem bylo pro tehdej\u0161\u00ed veden\u00ed \u0161koly bylo \u201ezlep\u0161en\u00ed\u201c fyzick\u00e9ho stav obou budov. A\u010dkoliv bylo \u201enov\u00e9 gymn\u00e1zium\u201c otev\u0159en\u00e9 kr\u00e1tce, projevovaly se skryt\u00e9 z\u00e1vady, kter\u00e9 vznikly p\u0159i dlouh\u00e9 v\u00fdstavb\u011b a v\u011bt\u0161inou byly i d\u016fsledkem nep\u0159\u00edli\u0161 kvalitn\u00ed pr\u00e1ce pozd\u011bji \u010dasto nedohledateln\u00fdch firem.<\/p>\n

U\u017e v roce 2002 byla zah\u00e1jena v\u00fdm\u011bna nevyhovuj\u00edc\u00edch oken, kter\u00e1 byla uskute\u010dn\u011bna v n\u011bkolika etap\u00e1ch a byla ukon\u010dena v roce 2009.<\/p>\n

Letn\u00ed pr\u00e1zdniny 2002 znamenaly pro budovu \u0161koly ne\u010dekanou zkou\u0161ku v podob\u011b velk\u00e9 povodn\u011b. Ta zdevastovala podlahy sportovn\u00ed haly i p\u0159\u00eds\u00e1l\u00ed, \u0161kody zp\u016fsobila i v dal\u0161\u00edch \u201ep\u0159\u00edzemn\u00edch prostor\u00e1ch\u201c jednotliv\u00fdch budov. Rekonstruk\u010dn\u00ed pr\u00e1ce byly zah\u00e1jeny velmi rychle a obnova \u201esportovn\u00edch\u201c prostor byla zvl\u00e1dnuta v rekordn\u011b kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b.<\/p>\n

Veden\u00ed \u0161koly v\u011bnovalo pozornost t\u011blocvi\u010dn\u011b i p\u0159\u00eds\u00e1l\u00ed i v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech a mezi roky 2006\u20132017 do\u0161lo postupn\u011b k oprav\u011b st\u0159ech a ozvu\u010den\u00ed sportovn\u00ed haly, vybudov\u00e1n\u00ed posilovny a
\nrekonstrukci \u0161aten. Zapomenout nelze ani na vybudov\u00e1n\u00ed horolezeck\u00e9 st\u011bny. Sportovn\u00ed prostory dnes p\u0159edstavuj\u00ed chloubu \u0161koly.<\/p>\n

V roce 2008 byla z nevyu\u017eit\u00e9ho prostoru ve sportovn\u00edm are\u00e1lu vybudov\u00e1na modern\u011b vybaven\u00e1 keramick\u00e1 d\u00edlna a v roce 2009 doch\u00e1z\u00ed k postupn\u00e9 rekonstrukci soci\u00e1ln\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed ve
\nv\u0161ech budov\u00e1ch \u0161koly.<\/p>\n

V roce 2012 p\u0159ich\u00e1z\u00ed \u0159ada na \u0161koln\u00ed j\u00eddelnu \u2013 prot\u00e9kaj\u00edc\u00ed st\u0159echa je opravena prot\u00e9kaj\u00edc\u00ed st\u0159echa i rampa u \u0161koln\u00ed j\u00eddelny, v letech 2018\u20132020 jsou zcela sanov\u00e1ny podlahy cel\u00e9ho „stravovac\u00edho \u00faseku.“<\/p>\n

V roce 2014 jsou zcela rekonstruov\u00e1ny laborato\u0159e a u\u010debny biologie a chemie a i ony se dnes \u0159ad\u00ed mezi chlouby \u0161koly.<\/p>\n

Rozmez\u00ed let 2018\u20132020 p\u0159edstavuje dal\u0161\u00ed etapu rekonstrukc\u00ed a \u201ezvelebov\u00e1n\u00ed\u201c prostor \u0161koly ji\u017e pod nov\u00fdm veden\u00edm \u0161koly (viz d\u00e1le). Je provedena \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e1 oprava st\u0159echy, celkov\u00e1 rekonstrukce po\u010d\u00edta\u010dov\u00fdch s\u00edt\u00ed, \u00faprava u\u010deben ciz\u00edch jazyk\u016f, v \u0159\u00edjnu 2020 tot\u00e1ln\u00ed rekonstrukc\u00ed st\u00e1vaj\u00edc\u00ed knihovny vznik\u00e1 nov\u00e1 \u0161koln\u00ed knihovna, jakou lze mo\u017enostmi, kter\u00e9
\nposkytuje, na st\u0159edn\u00ed \u0161kole hledat jen st\u011b\u017e\u00ed.<\/p>\n

Celkov\u011b byla v uplynul\u00fdch obdob\u00edch vlo\u017eena do p\u00e9\u010de o budovy \u201eobou\u201c \u0161kol \u010d\u00e1stka p\u0159esahuj\u00edc\u00ed 20 000 000,- K\u010d. Za touto p\u00e9\u010d\u00ed krom\u011b finan\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f stoj\u00ed i odpov\u011bdn\u00e1 pr\u00e1ce jednotliv\u00fdch management\u016f, kter\u00e9 \u0161kolu v pr\u016fb\u011bhu \u010dtvrtstolet\u00ed \u0159\u00eddily, i trp\u011bliv\u00e1 pr\u00e1ce pedagog\u016f i \u017e\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed se stavebn\u00edmi \u010dinnostmi ob\u010das tak\u00e9 museli vyrovn\u00e1vat.<\/p>\n

V uveden\u00e9m obdob\u00ed \u0161kola z\u00edskala n\u011bkolik projekt\u016f, kter\u00e9 p\u0159inesly jednak zv\u00fd\u0161en\u00ed kvality v\u00fduky a jednak i finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky. Ty byly v\u011bnov\u00e1ny zejm\u00e9na na zlep\u0161en\u00ed vybaven\u00ed. Po\u010d\u00edta\u010d v ka\u017ed\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b se stal samoz\u0159ejmost\u00ed, u\u017e v roce 1999 \u0161kola jako jedna z prvn\u00edch \u0161kol v\u016fbec p\u0159istoupila k vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed mo\u017enost\u00ed elektronick\u00e9ho informa\u010dn\u00edho syst\u00e9mu, postupn\u011b rychle \u201ep\u0159e\u0161la\u201c na elektronick\u00e9 v\u00fdkazy, t\u0159\u00eddn\u00ed knihy i informov\u00e1n\u00ed rodi\u010d\u016f o studijn\u00edch v\u00fdsledc\u00edch \u017e\u00e1k\u016f prost\u0159ednictv\u00edm \u201eBakal\u00e1\u0159\u016f\u201c. Dostupnost slu\u017eeb internetu je v r\u00e1mci \u0161koly \u0159adu let samoz\u0159ejmost\u00ed, dataprojektory ve t\u0159\u00edd\u00e1ch a odborn\u00fdch u\u010debn\u00e1ch rovn\u011b\u017e.<\/p>\n

V\u00fdznamnou akc\u00ed v dosavadn\u00edch d\u011bjin\u00e1ch \u0161koly je bezesporu Euroweek \u2013 od roku 1992 ka\u017edoro\u010dn\u00ed t\u00fddenn\u00ed setk\u00e1v\u00e1n\u00ed student\u016f r\u016fzn\u00fdch \u0161kol a zem\u00ed Evropsk\u00e9 unie v jednom z hostitelsk\u00fdch m\u011bst. Gymn\u00e1zium a SO\u0160 v Rokycanech v tomto \u201eprojektu\u201c zastupuje celou \u010ceskou republiku nep\u0159etr\u017eit\u011b od roku 2006 a v z\u00e1\u0159\u00ed 2012 se z\u00e1sluhou toho Rokycany staly hostitelsk\u00fdm m\u011bstem. T\u00fddenn\u00edho setk\u00e1n\u00ed se zde z\u00fa\u010dastnili studenti a u\u010ditel\u00e9 dvaceti zem\u00ed Evropsk\u00e9 unie a ohlasy zahrani\u010dn\u00edch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f k programu i k atmosf\u00e9\u0159e setk\u00e1n\u00ed potvrdily, \u017ee \u0161lo o setk\u00e1n\u00ed v\u00fdjime\u010dn\u00e9.<\/p>\n

V roce 2013 u\u010ditel\u00e9 i \u017e\u00e1ci \u0161koly \u0159adou akc\u00ed pro \u0161kolu i ve\u0159ejnost oslavili 140. v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed Gymn\u00e1zia v Rokycanech. Setk\u00e1n\u00ed absolvent\u016f i b\u00fdval\u00fdch u\u010ditel\u016f a tak\u00e9 rozs\u00e1hl\u00e1 v\u00fdstava historick\u00fdch dokument\u016f a artefakt\u016f se \u0161kolou spojen\u00fdch potvrdily, jak pestrou, \u00fasp\u011b\u0161nou a zaj\u00edmavou historii m\u00e1 gymn\u00e1zium za sebou.<\/o:p><\/p>\n

O skute\u010dnosti, \u017ee celkov\u00e1 pr\u00e1ce v tomto obdob\u00ed byla v\u0161estrann\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1, sv\u011bd\u010d\u00ed v\u00fdsledky krajsk\u00e9 sout\u011b\u017ee st\u0159edn\u00edch \u0161kol ve v\u00fdsledc\u00edch p\u0159edm\u011btov\u00fdch sout\u011b\u017e\u00ed a olympi\u00e1d vyhla\u0161ovan\u00e9 a hodnocen\u00e9 Krajsk\u00fdm \u00fa\u0159adem Plze\u0148sk\u00e9ho kraje. Gymn\u00e1zium a SO\u0160 v Rokycanech po dlouh\u00e9 a nep\u0159eru\u0161ovan\u00e9 s\u00e9rii um\u00edst\u011bn\u00ed na druh\u00fdch a t\u0159et\u00edch m\u00edstech bylo v roce 2018 vyhl\u00e1\u0161eno jako
\nnejlep\u0161\u00ed st\u0159edn\u00ed \u0161kola Plze\u0148sk\u00e9ho kraje. <\/p>\n

V roce 2018 vlastn\u00edm rozhodnut\u00edm odch\u00e1z\u00ed z funkce \u0159editelky \u0161koly Ing. Drahom\u00edra Rancov\u00e1 a nov\u00fdm \u0159editelem je na z\u00e1klad\u011b v\u00fdsledk\u016f konkurzu jmenov\u00e1n RNDr. Pavel Vlach, Ph.D., jeho z\u00e1stupkyn\u011bmi se st\u00e1vaj\u00ed Ing. Bc. Lenka Likeov\u00e1 a Ing. Milada Mu\u017e\u00edkov\u00e1.<\/p>\n

\u0160kola plynule nav\u00e1zala na dobr\u00e9 v\u00fdsledky p\u0159edchoz\u00edch let, v roce 2019 obhajuje prvenstv\u00ed mezi st\u0159edn\u00edmi \u0161kolami Plze\u0148sk\u00e9ho kraje, zna\u010dn\u00e9 rekonstrukce vnit\u0159n\u00edch prostor p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed zkvalitn\u011bn\u00ed pracovn\u00edho i studijn\u00edho prost\u0159ed\u00ed. \u0160kola je zapojena v cel\u00e9 \u0159ad\u011b projekt\u016f a po t\u00e9m\u011b\u0159 dvoulet\u00e9 pe\u010dliv\u00e9 a n\u00e1ro\u010dn\u00e9 p\u0159\u00edprav\u011b zahajuje 1. z\u00e1\u0159\u00ed 2020 v\u00fduku nejen ve t\u0159\u00edd\u011b \u201estandardn\u00edho\u201c prvn\u00edho ro\u010dn\u00edku \u010dty\u0159let\u00e9ho gymn\u00e1zia, ale tak\u00e9 v nov\u011b otev\u0159en\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b prvn\u00edho ro\u010dn\u00edku vyu\u010dovan\u00e9 p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v angli\u010dtin\u011b s potenci\u00e1ln\u00ed mo\u017enost\u00ed slo\u017een\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed maturitn\u00ed zkou\u0161ky. \u0160kola usiluje, aby program certifikovala u International Baccalaureate, kter\u00e1 od roku 1968 zast\u0159e\u0161uje zem\u011b EU i USA, a r\u00e1mci \u010cesk\u00e9 republiky se vedle n\u011bkolika presti\u017en\u00edch soukrom\u00fdch gymn\u00e1zi\u00ed stala prvn\u00ed ve\u0159ejnou \u0161kolou nab\u00edzej\u00edc\u00ed \u017e\u00e1k\u016fm tento typ vzd\u011bl\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Kdy\u017e 8. srpna 1873 na z\u00e1klad\u011b definitivn\u00edho usnesen\u00ed m\u011bstsk\u00e9 rady tehdej\u0161\u00ed rokycan\u0161t\u00ed zastupitel\u00e9 p\u0159em\u011bnili \u0161kolu za radnic\u00ed na obecn\u00e9 ni\u017e\u0161\u00ed re\u00e1ln\u00e9 gymn\u00e1zium, \u010dinili tak jist\u011b s p\u0159edstavou, \u017ee se nov\u00e1 st\u0159edn\u00ed \u0161kola stane d\u016fle\u017eit\u00fdm m\u00edstem vzd\u011bl\u00e1n\u00ed pro m\u011bsto i jeho okol\u00ed.<\/p>\n

Historie gymn\u00e1zia dokazuje, \u017ee si gymn\u00e1zium rychle vybudovalo velmi d\u016fstojn\u00e9 postaven\u00ed v regionu Rokycanska, \u017ee v pr\u016fb\u011bhu dlouh\u00fdch let poskytlo kvalitn\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed dnes u\u017e obrovsk\u00e9mu mno\u017estv\u00ed absolvent\u016f, kte\u0159\u00ed na jeho atmosf\u00e9ru i u\u010ditele v\u017edy r\u00e1di vzpom\u00ednali a vzpom\u00ednaj\u00ed. <\/p>\n

Takto sepsan\u00e9 stru\u010dn\u00e9 d\u011bjiny Gymn\u00e1zia a SO\u0160 Rokycany vd\u011b\u010d\u00ed za sv\u016fj obsah tak\u00e9 b\u00fdval\u00e9mu studentovi a u\u010diteli \u0161koly Mgr. Jind\u0159ichu Fajtovi, kter\u00fd kdysi s vyu\u017eit\u00edm mnoha archivn\u00edch materi\u00e1l\u016f zpracov\u00e1val ve sv\u00e9 diplomov\u00e9 pr\u00e1ci nejstar\u0161\u00ed d\u011bjiny t\u00e9to \u0161koly.<\/p>\n

Autorkou v\u00fdznamn\u00e9 \u010d\u00e1sti textu zab\u00fdvaj\u00edc\u00edho \u201emodern\u011bj\u0161\u00edmi\u201c d\u011bjinami je PhDr. Jaroslava Je\u017ekov\u00e1, kter\u00e1 od roku 1974 str\u00e1vila ve \u0161kole cel\u00fd sv\u016fj profesn\u00ed \u017eivot. Kter\u00e1 se pro velkou \u0159adu student\u016f stala nezapomenutelnou \u201e\u010de\u0161tin\u00e1\u0159kou\u201c a \u201ed\u011bjepis\u00e1\u0159kou\u201c a pro n\u011bkter\u00e9 rovn\u011b\u017e inspirac\u00ed, jak b\u00fdt dobr\u00fdm \u201e\u010de\u0161tin\u00e1\u0159em\u201c, \u201ed\u011bjepis\u00e1\u0159em\u201c a u\u010ditelem v\u016fbec.<\/p>\n

Rokycany 28. 10. 2020<\/p>\n

Zden\u011bk Z\u00e1hrobsk\u00fd<\/p>\n<\/p\">\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

HISTORIE \u0160KOLY K nejstar\u0161\u00ed historii rokycansk\u00e9ho \u0161kolstv\u00ed Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zpr\u00e1va o \u0161kole v Rokycanech poch\u00e1z\u00ed z r. 1570. V t\u00e9to \u0161kole z\u00edskal element\u00e1rn\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed i Jan Rokycana. Je v\u0161ak velmi pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee \u0161kola zde existovala podstatn\u011b d\u0159\u00edve, a to p\u0159i kl\u00e1\u0161te\u0159e augustini\u00e1n\u016f. Uveden\u00e1 \u0161kola, spravovan\u00e1 utrakvisty, existovala nep\u0159etr\u017eit\u011b a\u017e do B\u00edl\u00e9 hory. V roce 1622 … Continue reading „HISTORIE \u0160KOLY“<\/span><\/a><\/p>","protected":false},"author":0,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-706","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.gasos.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/706","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.gasos.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.gasos.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.gasos.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=706"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.gasos.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/706\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2232,"href":"https:\/\/www.gasos.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/706\/revisions\/2232"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.gasos.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=706"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}