Category: News

Univerzalita
Ten dělá to a ten zas tohle. Na palubovce stojí házenkář, atlet, florbalista, hokejista, několik fotbalistů, rybář… Ale čistokrevný volejbalista nám chybí. Když se však k tomu přidají slušné fyzické parametry a cit pro míč, tak to skoro není vidět.

Tréninková píle
Představte si, že si někteří hráči vzájemně navštěvují hodiny tělesné výchovy ve volném čase, či dokonce si obratně upravují své rozvrhy, aby mohli trochu potrénovat. Když nemáme těch třicet procent…

Revoluční motivační strategie
Ta spočívá v tom, že první servis v setu naše hráčka namíří vždy do hlavy spoluhráčky stojící v přední řadě. To aby se na „saku“ probudily a začaly dávat pozor a pořádně smečovat.

Magické datum (7. listopad)
Stejně jako Vladimír Iljič zmátl polovinu světa, když nechal vystřelit křižník Aurora na znamení počátku Velké říjnové socialistické revoluce až v listopadu. Nebo jak to vlastně tenkrát bylo.

Kultovní sada červených dresů
Zbytek sady z doby, kdy jsme ani netušili, co je to logo. Mnohem starší než byl nejstarší účastník soutěže, ve kterých získávaly sportovní ostruhy legendy našeho sportu jako atletka D. Mezulianiková nebo reprezentační blokařka P. Šimáňová, a pamatují i dvě republiková finále opět přinášejí štěstí.

Domácí prostředí
Zákeřné balkóny znemožňující agresivní skákaný servis, ostré světlo z nízkého slunka při chybějícím zastínění oken, které činí problematický každý příjem. A tradiční bouřlivá divácká kulisa doprovázející každý sportovní podnik.

Ta třetí místa nepřináší žádné závratné „prajsmany“, ale v našich podmínkách těší. Kluci i holky, děkujeme.

Celý tento týden se na naší G+SOŠ konal házenkářský turnaj základních škol. Sjelo se k nám 32 družstev, která soutěžila ve čtyřech kategoriích. A co jsme si z toho odnesli?

Že k pochopení zákonitostí této hry je měsíc proklatě krátká doba. Ale když si míčem někdo rozumí, byť v jiném odvětví, může být platným hráčem jako třeba Šimon Kunc.

Že široká základna je klíčem k úspěchu v jakémkoli odvětví. A tu nejširší základnu mají prostě na ZŠ Jižní předměstí, protože tam se těch házenkářů vyskytlo prostě nejvíc a téměř všechny kategorie válcují doslova o parník.

Že nůžky mezi sportující a nesportující populací se stále více rozevírají. Že bez hráčů z praxí v oboru je cesta k úspěchu těžká, ale ne úplně nemožná. Dobře rostlí strašičtí chasníci budiž naším příkladem.

Že palubovka haly je posvátná a my bychom ji měli ctít a svou úctu dát najevo minimálně tím, že se před vstupem přezujeme.

Že házená se možná teď zrovna nehřeje na vrcholu popularity, ale když uspořádáme přebory základních škol a přijede celkem 32 družstev ve čtyřech kategoriích, je to malý zázrak. A aktivní příspěvek R. Bastla na rozhodcovském postu značí, že osud této hry není ani představitelům rokycanského házenkářského klubu úplně lhostejný.

Že je to hra plná individualit a emocí, že někdy mohou bouchnout saze i dveře. Ale k chybám je třeba se stavět čelem, jako třeba otec a syn Kopecký (ZŠ ul. Míru) Ten výchovný moment je někdy bolestivý, ale cenný.

Že i v naší retro edici třicet let starých tílek je možné zažít zápal pro hru, i když výsledkově máme k vrcholu strašně daleko, jako tomu bylo v případě nejmladších děvčat. Takže i na tom omšelém coubertinovském klišé bude něco málo pravdy.

Že naši mladší hoši v této konkurenci dosáhnou na alespoň stříbrné medaile. A pokud máte žluté dresy a vítězné typy jako je Hanka Sojáková, tak sice můžete jednou prohrát, pobrečet si, ale to proto, abyste příště nastoupili mnohem silnější.

Holky, kluci, za to stříbro a skvělé čtyři dny děkujeme.