Žáci třídy 3. L se v rámci předmětu Cestovní ruch vydali do Plzně na ITEP – veletrh cestovního ruchu Plzeňského kraje.
ITEP – Veletrh cestovního ruchu 2026 otevřel své brány letos podvacáté. Konal se v hale TJ Lokomotiva. Žáci se seznámili s širokou nabídkou turistických cílů, ochutnali regionální produkty, zúčastnili se doprovodného programu, zasoutěžili a naladili se na zimní radovánky.A nakonec přišel i Hurvínek!
Přednáška se uskutečnila ve čtvrtek 22. října v 11:00 v prostorách školní knihovny. Organizátory akce byli Antonio Laurel a Lenka Houšková. Roli hlavního přednášejícího přijal José Riço, kancléř Velvyslanectví Portugalské republiky v Praze, který v České republice reziduje již 36 let a profiluje se jako odborník na japonskou kulturu.
Samotný výklad trval 60 minut a byl završen patnáctiminutovou diskusí v podobě otázek a odpovědí, v níž zhruba sedm studentů požádalo o doplňující informace. Celková účast dosáhla téměř 30 studentů.
Obsahové weby přednášky se zaměřily na historický fakt, že Portugalci byli v 16. století vůbec prvními Evropany, kteří dosáhli břehů Japonska, čímž byla zahájena nová éra vztahů mezi Východem a Západem. Mezi nejvýznamnější aspekty této interakce patřilo zavedení palných zbraní do japonského válečnictví, šíření křesťanství, transfer západní medicíny, transformace v oblasti gastronomie a v neposlední řadě také vzájemné obohacení obou jazyků o novou slovní zásobu.
Tato kulturní událost byla realizována v duchu memoranda o spolupráci podepsaného mezi naší skoly a Velvyslanectvím Portugalské republiky v roce 2021. Cílem tohoto dokumentu je vzájemná kooperace a podpora v oblasti výuky portugalského jazyka a šíření portugalské kultury.
V pátek 16.10. proběhl již pátý podzimní zásah v NP Šumava v rámci akce Patronáty, celkově zásah desátý. Šest dobrovolníků a tři dobrovolnice z řad žáků školy, jeden bývalý žák a jeden učitel pracovali celý den na bezlesé mokřadní louce poblíž kepelského Zhůří, které před odsunem sudetských Němců bývalo osadou se 600 obyvateli, pak hraničním pásmem a dopadovou plochou pro vojenské střelby a momentálně je neskutečně krásnou součástí šumavské přírody. Aby krása nebyla jen pomíjivá, snažíme se o to, aby plochu nezarostly náletové stromy (hlavně smrky a osiky) a aby tam zůstávalo co nejvíce vody, a tak měly všechny vzácné organismy šanci tam dál žít. Stejně tak se staráme o 50 jeřábů, které jsme vysadili s první skupinou dobrovolníků před 5 lety, o několik vzácných vrb, které jsme obehnali pletivem, aby byly chráněné před okusem, trháme lupinu, která tam růst nemá, odstraňujeme rašeliník zarůstající louku, aby mohly růst rosnatky, ostřice dvoudomá a srpnatka fermežová, počítáme orchideje a vzácné druhy kapradin. Kromě práce většinou projdeme i ostatní části území a pozorujeme různé ohrožené a vzácné druhy rostlin i živočichů a nebo i ochutnáváme bobule klikvy bahenní nebo vlochyně. Při páteční práci nám výjimečně přálo počasí, které se tvářilo, jako kdyby ještě neodešlo léto. Poznali jsme ale velmi snadno, že je to jeden z posledních záchvěvů, protože na loukách ráno ležela vrstva mrazivé mlhy, trávu pokrývala jinovatka, a když se mlha zvedla, byly najednou louky plné pavučinek, typických pro babí léto. Odpoledne jsme odjížděli unavení a s dobrým pocitem, že jsme opět o kousek blíže k tomu, aby se „naše“ oblíbená louka pod kapličkou nezměnila v les.
