Rubrika: Sport

… je krásné, protože sjezdovky už neokupují davy rozmazlených Pražanů a my můžeme provádět různé skopičiny. Vrcholky hor i naše roztodivně rozřazená družstva způsobují zvláštní typ vzájemné soudržnosti.

Běžecké výlety nabízejí úžasná panoramata i jedinečný náhled do vlastní komfortní zóny.
Krkonošské boudy skrývají mnohá tajemství i gastronomické hodnoty.
Sněhu ubývá, tak si někdy lyžujeme i ve větru, dešti i v noci, ověřujeme výrobcem udávané fyzikální odolnosti oděvů i vlastní psychiky.
Závodíme, soutěžíme, protože nám jde o čest, o medaile i trochu srandy.
Cvičíme však i paměť, přednes i jiná dramatická umění.
K mozaice ikonického velikonočního příběhu z roku 1913 přidáváme další originální, dosud neobjevené kamínky.

Konec března na Mísečkách a v Peci zažilo 73 žáků Kt, 1.L., 1.I., 1. B. a 1. AJ a na rozdíl od Hanče s Vrbatou se všichni vrátili.

Březen začne maratonem a skončí v Krkonoších

První jarní měsíc odstartujeme zostra. Po jarních prázdninách budou v naší hale dunět opět basketbalové míče. Již v úterý 14. 3. lehce před 14.00 za doprovodu Davidových Poupat nastoupí rekordní počet gymnazistů, aby oslavili 150 let od vzniku školy 26. ročníkem Basketbalového maratonu. Dvacet čtyři hodin pod koši stráví čtyřicítka hochů a stejný počet dívek tentokráte v zelenožluté kombinaci.

Další dva dny jsou vyhrazeny okresním přeborům ZŠ v basketbale. Ve čtvrtek 16. 3. nastoupí hoši a v pátek 17. 3. změří síly dívčí výběry.

A hned v sobotu vyráží téměř kompletní sestavy tříd Kvinta, 1.B a 1. AJ do hor, tedy zimní maraton, tentokráte lyžařský, dospěje do svého finále – Na Mísečkách a v Peci.

První den lyžáku a hned na běžkách. Při hře na babu v dešti, větru a skoro bez sněhu, žáci úplně zapomněli, že na běžkách vlastně ani jezdit neumí. Smáli se nejen vlekaři.

Další dny už nám svítilo slunce. Sněhové podmínky byly ale stále na hraně.

Proto jsme šli s přírodou a jezdili také na hraně, nejen našich možností.

Ještě že žáci sekundy byli velice šikovní a hned po prvním dni byli všichni schopni sjet z vrcholu Špičáku.

Celkově jsme si užili bezproblémovou spolupráci s šikovnou třídou, které patří velké díky.

Všichni posunuli své sjezdové dovednosti o velký kus vpřed.

Budeme se na vás těšit na dalších kurzech, kde budeme pilovat váš jezdecký styl k úplné dokonalosti.

Celá Evropa se zmítá v energetické krizi. Chybí sníh. U nás ale přebývají lyžníci. Na počátku ledna tedy navezeme po okraj naplněný autobus do malebného Serfaus-Fiss-Ladis. Středisko jede na 80%, takže tu čtyřicítku navíc ani nepozná. A protože ani chmurné předpovědi počasí se do puntíku nenaplnily a přece jen něco spadlo, sjíždíme tu dvoutisícovky jak na běžícím pásu.   grostli, vursty, germknedly i šnitzely a zuřivě fotíme ten jiný svět se sněhem z výšky. S námi nebo třeba s orlem…

I Mísečky jedou, i když celý zbytek Čech stojí. Vezeme sem další třicítku lyžařů z kvarty. Ani déšť, ani mráz nám nezabrání vytáhnout běžky nebo brázdit čtyři dny jediné dvě sjezdovky na Medvědíne, i když se to tu občas vypadá jako na hlavní třídě asijského velkoměsta. A poslední skoro slunečný den je odměnou a možností spatřit krkonošské hřebeny – ten jiný svět. Možností dojít na Labskou a vzdát hold odkazu mistra Hanče, který zde položil život s Vrbatou na Zlatém návrší.

Odjíždíme a hustě sněží. To pro ten další svět, do kterého se pustíme s kvintou zase v březnu.

 

Zima se hlásí. V Kataru vrcholí MS ve fotbale. Je 6. prosince 2022. Včera po dvou letech zase mohli po škole chodit čerti. Před halou gymnázia však zastavují autobusy, ze kterých vystupují nejen družstva vítězek okresních kol, ale i fanoušci s bubny a trubkami. Hala již sedmý den doslova duní, a pokud by zde byl přítomen pracovník inspektorátu bezpečnosti práce, měli by všichni členové doprovodu jednotlivých družstev nárok na příplatek za rizikové pracoviště. Na škole propukla doba florbalová.

V sedmi pracovních dnech bylo odehráno přes stovku utkání, na naší zánovní palubovce se vystřídalo 60 družstev v šesti kategoriích, zhruba 75 žáků neslo na hrudi logo Gymnázia a SOŠ Rokycany. Florbal i přes Covid 19 zůstal obrovským školským fenoménem. Některé dovednosti přece jen vymizely, ledacos se prostě nestihlo dotrénovat, ale bojovnost je znát už jen při pohledu do tváří. Tak nás v kategoriích 6.a 7. třídy soupeřky zkoušely zaskočit neuvěřitelně krátkými holemi, které si občas i záludně vzaly zahnuté na druhou stranu. To abychom nerozpoznali „bekhend a forhend.“ Ale naše děvčata se nenechala zmást. I přes handicap téměř rovných retro holí vzor Nagano 98 vybojují stříbro. Stejně tak hoši v kategorii 8. a 9. třídy s minimálně početnou hráčskou lavičkou, ale hokejově – fotbalovou inteligencí. V závěru minulého týdne si v poklidu pro jasné vítězství v okresním měřítku dokráčejí naše nejstarší děvčata, chlapci se musí spokojit s bronzem. To asi aby si to v hlavách lépe porovnali a hned v pondělí překvapivě ovládli v Plzni první kolo Subterra cupu.

Ale to je už další kapitola. Kapitola mikulášského týdne, kapitola krajských kol. V nich náš prapor pozvedli hoši a vybojovali v konkurenci osmi okresních přeborníků bronzové medaile. Pro úplnost a dokreslení síly domácí konkurence je třeba dodat, že tři ze čtyř vítězů okresního kola v Rokycanech ovládli i krajské přebory. 

Florbal se změnil. Zdokonalil a zrychlil. Je elegantním sportem plný emocí, které briskně tryskají při závěrečných semifinálových nájezdech. Zatímco vítězky ječí radostí, poraženým tečou slzy. Florbal poutá pozornost. Na ochozech se během sedmi dnů vystřídalo obrovské množství diváků, kteří snad tímto pochopili, proč jsme měsíc a půl, den co den, stavěli a skládali mantinely, proč se promíchávaly roztodivně skupiny, proč někde odpadaly hodiny. Florbal je sport, který potřebuje tahouny. Třeba jako je nejmladší Sofie z primy, Lukáš a Matěj z kvarty, Jirka a Denisa ze septimy nebo Anička ze 2.AJ. Florbal bolí. Bourají se mantinely, padají ostrá slova, létají hokejky, káva u časomíry i domažlická paní učitelka letí po hlavě přes mantinel. Florbal je radost. Radost z gólu, kličky, obranného zákroku i jen z obyčejného a po letech zase možného sportovního setkávání lidí z různých škol, kterému jsme v těchto ohlušujících dnech byli hostiteli. A za to snad to sedmidenní večerní dunění v hlavě stálo. 

 

Výlety na krajské přebory středních škol v házené byly z pohledu našich tělocvikářů vždy naplňováním olympijských ideálů. Přesto jsme letos do krajského finále přihlásili oba výběry.

A první se na cestu do haly plzeňské Lokomotivy vydali 15. listopadu naši hoši. Vedli si nad očekávání dobře. Rozdílem třídy zdolali plzeňský INFIS. Celý zápas se přetahovali o vítězství se SOU Plzeň, v němž nakonec soupeřům s jednou výraznou střeleckou individualitou podlehli o dva góly. V rozhodujícím utkání proti Gymnáziu L. Pika Plzeň Patrik Baloun v poslední sekundě dal vítěznou sedmičku a zamotal tak závěrečné účty v matematickém oříšku o krajského přeborníka. Vinou horšího vzájemného poměru branek z toho bylo nakonec druhé místo. Ale popravdě – o takovém umístění jsme v minulých letech nemohli ani snít. Takže našim stříbrným hochům tímto děkujeme za kvalitní sportovní výkon a vzornou reprezentaci.

Prvním celookresním měřením sil byla házená. Ve čtyřech dnech, čtyřech kategoriích jsme na domácí palubovce hostili 31 družstev ze ZŠ okresu Rokycany.

Covidem nabroušené nůžky mezi sportující a nesportující mládeží se viditelně rozevírají. Na úrovni hry i znalosti pravidel to bylo znát.

Nicméně atmosféra v hledišti byla po čtyři dny hodně bouřlivá, diváci byli po dlouhém půstu vděční za jakýkoli záblesk sportovního umu. Navíc někdy zejména v kategoriích 8. a 9. tříd byla k vidění opravdu pěkná házená. Naši sice na vítězství nedosáhli, ale výběry chlapců i dívek z primy a sekundy daly do hry kus srdíčka a vybojovaly stříbrné medaile.

Starší reprezentantky (Te+Kv) už na medaile nedosáhly, ale čtvrté a chlapecké páté místo určitě nikoho neuráží. Za vzornou reprezentaci patří všem hráčkám a hráčům poděkování. 

 

Zápis do Guinness World Records a pět studentů naší G+SOŠ – B. Suchá, Dora Valdman, Jan Liška, Michal Vorschneider a Janek Kulle Contreras společně s plavci školy Jiřího Řezáče překonali světový rekord amerických plavců zapsaný v této světoznámé knize rekordů.

Vytvořili totiž nejdelší plaveckou štafetu na světě, při které jako první a jediní na světě dokázali uplavat štafetovým způsobem vzdálenost 1000 km za 13 dní, 19 hodin, 48 minut, což se doposud žádným jiným plavcům před nimi nepodařilo. Vše se odehrálo v bazénu Sportovního klubu Radbuza Plzeň ve dnech 7.– 22. července 2022. Myslíme, že na ně můžeme být právem hrdi.

Žádné vzkříšení nebývá lehké. To platilo i u 20. ročníku závodů horských kol u Žďáru. I přes dvouletou nucenou pauzu a nevlídnou předpověď počasí se sešlo na 50 cyklistů z Rokycan a okolí, ZŠ Strašice dokonce vypravila vlastní „stájový bus“.

Těžká bahnitá trať, vydatný zářijový deštík a relativní chladno prověřilo osobní odolnost, výbavu a později i prací programy jejich maminek (i těm děkuji, že to doma prostě nezakázaly). Zvítězil každý, kdo se dokázal ve zdraví vrátit. Někomu to pravda trvalo trochu déle (déšť si pohrál i s fáborky vyvěšenými na trať hodinu před startem). Někdo po svých, protože neměl náhradní duši, někdo i s drobnou tržnou ranou. Ale to k takovým závodům patří. Škoda jen, že u nás, zejména v kategorii středních škol, bylo těch odvážných poněkud málo. Tedy závěrem naši medailisté:

1. místo – J. Rejzek a B. Kučvová
2. místo – J. Svoboda
3. místo – K. Rejzková, A. Adamec

Gratulace patří však i těm, co na stupně vítězů nedosáhli, ale přihlásili se, čistí přijeli a mokří a zablácení dojeli. Do budoucna je potěšitelné, že nejvíce zúčastněných bylo těch nejmladších, což dává organizátorům velkou šanci na pravidelné opakování této jedinečné akce.

 

V úterý a ve středu (14.a 15.6) patřila naše palubovka krajským výběrům volejbalistů a volejbalistek . Pořádali jsme dvě regionální finále, kterých se dohromady zúčastnilo 20 družstev. Naši sice na stupních vítězů tak jasně nezářili, ale získávali cenné zkušenosti do příštích let, protože všechny výběry jsme pojali jako mladé a perspektivní. Výsledkově to znamenalo druhé a třetí místo v kategorii SŠ a dvě čtvrtá místa v kategorii ZŠ. Nicméně bojovnost a divácky atraktivní sport byly cennou devizou horkých červnových dnů. A v pátek nás čeká znovozrození Vršíčekmana na koupališti a Husových Sadech a ani volejbal ještě úplně nekončí, protože se blíží jubilejní desátá Beach party Na Ostrůvku…. Těšte se.
M. Růžička